Měl-li Tábor žít a bojovat, potřeboval vyrábět, získávat prostředky k obživě i obraně. Půl roku po vzniku vytoužené komuny už poddaní z okolních vesnic znovu museli odevzdávat poddanské dávky jako za starých dob. Ve městě samotném pracovali a zas vydělávali peníze a tím i bohatli řemeslníci, od zbrojířů po pekaře. Kde byly sliby, že ,,úrokové i dráč chudiny přestanú" ? Kam zmizel nedávno vykřikovaný program ,,Božího království", podle kterého si mají být všichni rovni? Jako by se rozplynul v požadavcích nezbytné vojenské kázně , v příkazech pracovat, platit, uskrovňovat se. Pro část táborské chudiny zákonitý vývoj ve městě přinesl kruté rozčarování. A právě mezi touto chudinou nalezli své posluchače ultraradikální kazatelé, extrémisté typu Húsky/ Loquise/ a Kániše. Ti se dostali názorově příliš daleko, až za meze samé podstaty husitství až za hranice feudální společnosti a snad i křesťanské víry. Pikarti rozumovou úvahou došli až na práh ateismu. Přesvědčili se že chléb symbolizující tělo Krista může plesnivět a Kristova krev symbolizovaná vínem zase kysne. Nač je potom kalich? Nač monstrance? Nač směšné imitace Krista?
Až takhle daleko Pikarti podněcovaní svými extrémistickými kazateli došli. Jejich přesvědčení ovšem zdaleka nezastávali všichni obyvatelé Tábora. Naopak Pikarti byli ve velké menšině. Vytvořili jen jakousi sektu podobně smýšlejících lidí. Sekta se však stala pro táborskou společnost nebezpečnou. Musela z Tábora zmizet. Již v prvních měsících roku 1421 byli její příslušníci vypuzeni do jen několik kilometrů vzdálených Příběnic/původně rožmberský hrad s podhradím nedávno dobytý husity/. Pikartů přišlo do Příběnic nejvýše několik set. Tady ve svých bludech nejen pokračovali, ale údajně se uchýlili až k sexuálním výstřednostem. To už mohlo nakazit i samotnou Žižkovu jednotnou armádu. Proto sám Žižka se svými bojovníky vzal již na jaře 1421 Příběnice útokem. Pikarti se tvrdě bránili. Ti co nepadli, byli zajati. Zajatí mohli své bludy odvolat a zachránit si tím život. Neodvolal je však snad nikdo z nich. Proto byli upáleni na vrchu Klokotech. Hrstce Pikartů se však podařilo uniknout. Ti se uchýlili na tvrz Ostrov u Hamru nad řekou Nežárkou. Na podzim roku 1421 Žižka dobyl a zničil i toto poslední útočiště Pikartů. Extrémní levicové myšlenky tím byly definitivně odstraněny.
Luboš Hora-Kladno
