První roky Václavovy vlády byly ještě poměrně klidné. V této době se Václav mohl věnovat i svým hradům. Zpočátku to byl především Pražský hrad, který se Václav rozhodl výrazně zvelebit. K hradnímu paláci nechal přistavět nová obytná křídla a tím vznikl nádherný palácový komplex. Tomu již nemohla vyhovovat stará románská palácová kaple. Proto byla její horní část svržena a na jejím místě byla postavena nová kaple Všech svatých./Ta byla však později v první polovině 16. století při katastrofálním požáru části Prahy silně poškozena a následně opravena již do mnohem skromnější podoby. Protože se zejména v 80. letech 14. století na Pražském hradě hodně stavělo, nemohl tam král bydlet. Z těchto důvodů si nechal postavit hrady dole pod hradem v obou městech pražských. Na Starém městě to byl tzv. Králův dvůr v prostoru, kde se dnes nachází Obecní dům. Z tohoto hradu se však do dnešní doby nic nezachovalo a je znám pouze ze starých plánů a popisů.
Na Novém městě pražském si krátce po roce 1380 nechal král Václav zase postavit tzv. Hrádek na Zderaze. Stával na výrazné skále v dnešní Resslově ulici. Mnohem později na jeho místě stávala Svatováclavská věznice. Ta v sobě ještě měla základy původního hradu. V 19. století však byl celý tento objekt i se skálou ,na které stál odstřelen. Václav IV. ale nestavěl jen v Praze. V Kutné Hoře nechal přestavět dobře opevněnou mincovnu-známý Vlašský dvůr. Ten si ale svou středověkou podobu do dnešních dnů nezachoval, díky necitlivým přestavbám zejména na konci 19.století. Velkou pozornost věnoval vášnivý lovec Václav IV. hradům v královském loveckém hvozdu při řece Berounce. Stav zdejších hradů postavených již většinou posledními Přemyslovci nádherymilovnému králi Václavu nemohl vyhovovat. Proto se do této oblasti vrhl s velikou vervou.
Nejznámější z místních hradů Křivoklát silně utrpěl velkým požárem na počátku 14. století. První dva Lucemburkové k němu nijak nepřilnuli. A tak se do velké přestavby pustil až Václav. Nechal zkrátit přístupovou cestu. Do hradu se poté vcházelo průjezdem nové čtverhranné věže zvané Prochoditá. Obranyschopnost hradu výrazně zlepšil nový parkán po celém obvodě objektu. Uvnitř hradu vznikl nový purkrabský palác, přistavěný k obvodové hradbě.
Rozsáhlé přestavby se dočkal i hrad Žebrák především pro královo pohodlnější bydlení. Přestože byl tento hrad Václavovou přestavbou výrazně změněn, krále nedokázal plně uspokojit. Proto si na kopci nad ním nechal postavit nový pohodlný hrad Točník. U tohoto na svou dobu luxusního hradu byla však silně podceněna jeho obranyschopnost. Přesvědčivým důkazem je fakt , že hradní palác stojí nikoli na nejvíce chráněném místě celého objektu, jak bývalo vždy pravidlem, ale právě naopak v samém čele hradu, vlastně přímo na ráně případnému útočníkovi. Tím se Točník řadí mezi hrady u kterých se už projevuje přechod v pozdější objekty známé jako zámky, u kterých bylo na prvním místě pohodlí a výstavnost objektu. Přechod mezi hradem a zámkem je dobře vidět i na známém hradě Krakovci na Rakovnicku. Ten sice byl oficiálně šlechtický, ale Václav IV. se na něm patrně svou stavební účastí podílel.
Posledním Václavovým hradem je Nový Hrad v pražském Kunratickém lese. Byl postaven velmi rychle v letech 1411-12. I jeho konec byl velmi rychlý. Po pouhých 8 letech existence ho po pouhém třítýdenním obléhání dobyli začátkem roku 1420 husité. Jen pár měsíců před tím na něm Václav IV. v srpnu 1419 zemřel.
Luboš Hora-Kladno
