Co však mají dělat, když jejich invalidní důchody jsou až extrémně nízké? Znám pacienty kteří pobírají ID III. stupně ve výši zhruba 3 500Kč. Jak si s takovou částkou mohou najít třeba podnájem, nebo bydlení na ubytovně? To se jim při extrémně vysokých částkách za bydlení nemůže nikdy podařit! Chráněné bydlení je pro ně jedinou možností, jak se z bohnické nemocnice dostat. Přitom se nejedná o bydlení na stálo, ale pouze na určitou přechodnou dobu. Nevím to přesně, ale myslím, že nejvíce na období dvou let. Přesto by mnozí i za tuto relativně krátkou dobu dali nevím co, jen aby se z Bohnic dostali. Takových pacientů je hodně, ale míst chráněného bydlení málo. Znám pacienta, který je v Bohnicích a na psychiatrii vůbec hospitalizován úplně poprvé. Bydlet sám mimo nemocnici by jistě zvládl. Přesto na výše uvedené bydlení čeká už dlouhých pět let. A nějaký ten rok asi ještě čekat bude. Je mi ho líto. Skamarádil jsem se s ním a znám dobře jeho nekonfliktní i vstřícnou povahu a dobré srdce. Je proto spravedlivé, že už takovou dobu musí žít v Bohnicích, třebaže by jistě zvládl sám bydlet mimo nemocnici? Je vůbec pro lidi, kteří nemají kam z Bohnic odejít něco spravedlivé....
Luboš Hora-Kladno