Tehdy v sousední Franské říši vládl Karel Veliký, který si podrobil většinu západní Evropy a poté se obrátil na východ. V letech 805-06 podnikají tři francké sbory nájezd na Čechy, Ani toto tažení neskončilo pro Franky úspěchem. Českou pevnost Canburg/na Mělnicku/ obléhali, ale nedobyli a museli bez úspěchu odtáhnout domů do Říše. S Němci se pak po celé 10, 11 i 12 století potýkala většina tehdejších českých knížat. Kníže svatý Václav se Němcům roku 929 podrobil. Jeho bratr Boleslav I. po zavraždění svatého Václava jim hned vypověděl válku. Držel se statečně proti mnohonásobně početnějšímu nepříteli celých 10 let. Nakonec se s německým císařem usmířil, ale nepodrobil se mu. Na samém začátku 11. století nastal v Čechách zmatek. Česká knížata i cizinci se na knížecím stolci často střídali. Jeden z nich-cizinec- Vladivoj provedl neuvážený čin. Nechal si od německého císaře udělit české knížectví v léno, čímž se mu vlastně podrobil. Udělení léna českému knížeti bylo pak po celá dvě století Němcům záminkou pro zasahování do českých záležitostí. Pocítil to již v polovině téhož století český kníže Břetislav I. Nejprve Němce sice porazil, ale nakonec musel ustoupit mnohem početnějšímu nepříteli.
Jeho syn Spytihněv II./vládl krátce v letech 1055-1061/ údajně vyhnal všechny Němce z Čech. Další Přemyslovec v čele Českého státu Vratislav II. naopak německému císaři pomáhal ve válce s papežem a byl zato oceněn královským titulem. Čechy byly opět na vrcholu. V dalším období však znovu přišla doba úpadku. Česká knížata se rychle střídala a toho znovu využívali Němci. Jeden z českých knížat Soběslav I. ale Němce v bitvě u Chlumce v roce 1126 porazil a vyhnal ze země. Příhodné poměry v české zemi nastaly až za druhého doživotního krále Vladislava, který pomáhal německému císaři v boji proti odbojným městům v Itálii. K dalším vzestupu Českého státu došlo až za prvního dědičného krále Přemysla Otakara I. na přelomu 12. a 13. století.
Luboš Hora-Kladno
