A díky tomu jsem získal i řadu známostí s lidmi se kterými se, co se týče úspěchů vůbec nemohu měřit. Oni jsou skutečné osobnosti, já proti nim nula. Přesto se ke mě kupodivu vždy hlásí a jednají se mnou jako rovný s rovným. Jako ukázkové případy bych uvedl trojnásobného kapitána mistrů světa v ledním hokeji z let 1972, 1976 a 1977 a podle mě našeho nejlepšího hokejového obránce všech dob Františka Pospíšila, nebo jeho někdejšího spoluhráče -útočníka Lubomíra ,,Čužáka" Ryse, který sice nedosáhl ve sportu takových úspěchů jako František Pospíšil, ale zato se dokázal velmi výrazně prosadit i v kulturním životě. S oběma mám společnou fotku, která mi doma v mé garsonce visí na stěně. Když je náhodou potkám u nás na Kladně ve městě zdraví mě dřív, než já stačím pozdravit je. Přitom jsou oba o dost starší než já. A podobných případů bych mohl jmenovat víc, třeba dvojnásobné mistry světa v hokeji Milana Nového a Františka Kaberleho, se kterými mám doma na stěně také společné fotky, nebo hokejového mistra republiky Zdenka,,Baču" Hraběte.
Velmi si takových lidí vážím. Prostě a jednoznačně: Lidé, kteří něco v životě dokázali bývají obvykle skromní.
Luboš Hora-Kladno
