Proč jsem vybral právě 28.říjen? Důvod je prostý. Po téměř 400 let trvající nadvládě i útlaku germánských Habsburků vznikl najednou samostatný stát, patřící dvěma příbuzným a blízkým slovanským národům Čechům a Slovákům. Musela to být tenkrát v roce 1918 velká sláva. Vždyť český národ v některých obdobích/ zvláště v době tzv. Temna po Třicetileté válce od poloviny 17. století do poslední čtvrtiny 18. století málem zanikl. Naštěstí přišlo období tzv. Národního obrození se svými velikány typu Dobrovského, Jungmanna, Palackého, nebo Slováka Šafaříka, kteří mají velkou zásluhu na tom, že český národ a česká řeč nezanikly. Co však především předcházelo vzniku samostatného Československa onoho 28. října 1918? 28. června roku 1914 byl v bosenském Sarajevu spáchán atentát na rakousko-uherského následníka trůnu Františka Ferdinanda d Este. To nebyla hlavní příčina, ale vhodná záminka toho, co se stalo přesně o měsíc později, tedy 28. července. Tohoto dne vypukla I. světová válka. Na jedné straně tzv. centrální mocnosti Německo a Rakousko-Uhersko, na straně druhé mocnosti tzv. Trojdohody Anglie, Francie a Rusko. Oba vojenské bloky měly navíc ještě celou řadu spojenců z méně významných států a tak se válka rozhořela téměř po celém světě.
Jaký v ní byl postoj Čechů? České země byly stejně jako Slovensko a některé další slovanské národy součástí Rakousko-Uherska-prohnilého Habsburského soustátí, ve kterém měli navíc slovanské národy početní převahu nad těmi vládnoucími Germány i Maďary. Češi museli bojovat v rakousko-uherské armádě například i proti svým slovanským příbuzným Rusům. Z větší části se ale nechávali dobrovolně zajmout, nebo i sami dezertovali do nepřátelského, většinou ruského zajetí. V zahraničí, opět především v Rusku pak vznikaly tzv. legie, které naopak bojovaly na straně dohodových mocností. A jak reagovali na válku čeští politici? Na jejím samém počátku řada politiků zůstávala loajální rakousko - uherské monarchii. Jak se ale válečné události vyvíjely měnil se jejich postoj k Rakousko-Uhersku. Zcela jiný postoj k válce i Rakousko-Uhersku měl mmj. pozdější první prezident Československa T.G. Masaryk. Ten se po řadě sondáží doma i v zahraničí přesvědčil o další bezvýchodnosti českého osudu v rámci monarchie a zahájil široce koncipovanou přípravu protihabsburského odboje. O svých představách vytvoření samostatného českého státu jednal s některými názorově spřízněnými poliiky. Ti pak vytvořili tajný výbor odboje, později známý jako česká Maffie. V prosinci 1914 odešel Masaryk do zahraničí, kde s velkým úsilím v odbojové práci pokračoval. Byl tam informován o situaci v Česku/především naším druhým prezidentem Edwardem Benešem/. Odbojáři doma i v zahraničí potřebovali především vítězství dohodových mocností, proto podporovali zahraniční legionáře, kteří jako vojáci bojovali proti centrálním mocnostem. Podobně jednali i slovenští odbojoví politici a v této době i situaci se zrodila myšlenka společného státu Čechů a Slováků. Za Slováky byl v této věci nejaktivnější M.R.Štefánik. Průběh války v roce 1917 pak poznamenala říjnová revoluce v Rusku. Nedlouho po ní vystoupilo již ne carské Rusko z války./3.3 1918/
Dne 6.1. 1918 na tzv. Tříkrálové deklaraci bylo českými politiky i čelními představiteli kulturního života již veřejně vyhlášeno právo utlačovaných národů v habsburské monarchii na sebeurčení. V červenci téhož roku byl v Praze obnoven český Národní výbor. Na začátku podzimu 1918 stíhala rakousko-uherskou armádu na bojišti jedna porážka za druhou. Brzký konec habsburské monarchie byl tehdy již jen otázkou času. Dne 18. října 1918 předal T.G.Masaryk vládě USA, které též bojovaly na straně Dohody , prohlášení československé nezávislosti, známé jako Washingtonská deklarace. A pak už přišel samotný 28. říjen 1918.Tohoto dne byla v Praze zveřejněna nota ministra zahraničí Rakousko-Uherska o kapitulaci celé monarchie. Tato zpráva se stala podnětem k demonstračnímu vystoupení obyvatelstva Prahy, které spontánně vyhlašovalo československou nezávislost. I když bylo třeba řešit ještě množství problémů, je 28. říjen 1918 považován za vznik samostatného a nezávislého Československého státu. Já sám ho ze všech výše uvedených státních svátků považuji za ten nejdůležitější.
Luboš Hora-Kladno
