V poslední době řeším své fobické stavy, spojené s nespavostí psaním svých článků. Již jsem poznal, že se mi tak uleví a hlavně nemám čas myslet na své problémy. Není to zase tak dlouho, co jsem takto za jedinou noc napsal celých osm článků. Samozřejmě se jednalo o mé úvahy, názory i náhledy na své problémy i na život vůbec. Za jedinou noc osm článků. To někdy nenapíšu za celý měsíc. To je také jediné pozitivum mé nespavosti. Za jednu noc mám vyděláno v Dobrém místě na celý měsíc dopředu. Výhoda je i v tom, že ve fobických stavech vnímám vše citlivěji a píšu tak nějak automaticky, aniž bych musel více přemýšlet. Přesto všechno je nespavost ve fobiích velmi nepříjemná a končí obvykle totální vyčerpaností. Mám sice svým psychiatrem předepsány slabší a hlavně nenávykové léky na spaní, konkrétně Prothazin, ale ty při fobii nezabírají. Vezmu si třeba i tři tablety najednou a stejně neusnu. Pak musím prostě psát. Kdybych měl jen ležet s očima ať už otevřenýma, nebo zavřenýma a jen přemýšlet a takříkajíc ,,šrotovat“ v hlavě své problémy, musel bych se snad zbláznit. Ještě že mohu psát. Psaní je pro mě lékem i psychoterapií zároveň.
Luboš Hora - Kladno