Dnes čtu samozřejmě jiné knihy. Propadl jsem romantikům. Mým nejoblíbenějším autorem je Karel Hynek Mácha. Ve třech silných svazcích mám zcela kompletní jeho dílo. Samozřejmě obdivuji krásně melodickou poezii jeho Máje. Celé dlouhé úryvky znám zpaměti. Ale Mácha nenapsal jen Máj. Nádherný jeho román Cikáni. Přečetl jsem ho jedním dechem. Soucítil jsem s hlavními hrdiny starým i mladým cikánem/ve skutečnosti ani jeden z nich nebyl pravý cikán/. Ale snad nejvíce mě uchvátil Máchův historický román Kat,který však žel bohužel nedokončil. Tento román mě tak zaujal, že když jsem kdysi dávno ještě v Beřkovicích čekal tři čtvrtě roku na důchod, pokusil jsem se o jeho napodobeninu. Dodnes ji mám doma v rukopise. Ale zamiloval jsem si i jiné romantiky. Především Viktora Huga. Tam jsem zase v jeho ,,Dělnících moře“ vysoce prožíval osud nešťastného Gillianta, V románu ,,Devadesát tři“ zase oba hlavní hrdiny Gauvaina a Cimordaina, O nešťastném Quasimodovi z Románu ,,Chrám matky boží v Paříži“ už ani nemluvě. Zamiloval jsem si ruského romantika Lermontova a především jeho nádherné melodické poemy ,,Démon“ a ,,Novic-Co napsat závěrem. Literatura nejen ovlivňuje silně moji psychiku, ale co je ještě důležitější,dokáže mě vychovávat.
Luboš Hora-Kladno