Ale ono to ve fobii opravdu nešlo. Dělal jsem nekvalifikovaného učitele v Praze a později sanitáře v nemocnici na Karlově náměstí. A to jsem měl ještě štěstí,že zaměstnavatelé byli ke mně hodně benevolentní, a mé absence v práci mi nepočítali a nahrazovali je dovolenou.
Za nejlepší způsob, jak se dostat z fobií, považuji zvýšené psaní. Důležitou podmínkou ale je, abych už byl alespoň v přiměřeném stavu. Protože ve stavu hlubokých fobických potíží to prostě nejde. To nedokážu dělat vůbec nic. Jen sedím doma a čučím do bytových stěn. Jakmile to jen trochu jde, začnu psát. A protože fobické stavy jsou spojeny i s nespavostí, píšu pak klidně celou noc. Není pro mě problémem napsat za noc třeba pět článků. Jejich kvalita může být sice nedokonalá, ale pro mě je nejdůležitější, že mě to pomáhá.
Text: Luboš Hora-KladnoSeriál o fobiích II
Z fobií se dostávám psaním
