Každý desátý člověk v České republice žije se zdravotním postižením.

Po stopách českých hradů 8. část

11. 4. 2020

Hrady první poloviny 14. století

Začíná 14. století. Na jeho samém počátku ještě vládnou v Čechách, na Moravě a dokonce velice krátce i v Polsku a Uhrách Přemyslovci. Jejich rod však vraždou mladičkého krále Václava III. v Olomouci v létě roku 1306 vymírá po meči. Následuje zhruba čtyřleté období zmatků, kdy se na českém trůnu vlastně jen mihnou dva panovníci. Opakovaně je to Jindřich Korutanský a krátké mezidobí jeho vlády vyplní ještě Rudolf Habsburský. Teprve roku 1310 je v českém království jasno. Nastupuje nová dynastie Lucemburků, konkrétně se králem stává Jan Lucemburský. Předposlední Přemyslovec Václav II. nové hrady prakticky nezakládal. Jen některé královské nechal dostavět/například Křivoklát nebo Bezděz/. Poslední Přemyslovec Václav III. během pouhého roku své vlády nestihl v této oblasti vůbec nic. Královské hrady z výše uvedených důvodů zmatků nevznikaly ani mezi lety 1306-1310. Po nástupu Jana Lucemburského, který vládl až téměř do poloviny 14. století/padl v bitvě u Kresčaku roku 1346/ vznikaly nové královské hrady opravdu minimálně. Důvod je prostý. Král Jan více válčil v cizině, než pobýval doma. Na svá vojenská dobrodružství potřeboval peníze a tak nejen že nové královské hrady téměř nestavěl, ale z finančních důvodů některé už postavené musel naopak zastavit stále mocnější šlechtě.

Doba vlády Jana Lucemburského tedy většina první poloviny 14. století je naopak velmi příhodná pro vznik i přestavbu hradů šlechtických. Jak bylo uvedeno v minulé části seriálu vznikaly šlechtické hrady hojně už ve druhé polovině minulého století za vlády posledních Přemyslovců. Tehdy se jednalo prakticky jen o bergfritové typy hradů s hlavní útočištnou věží /bergfritem/ v čele a hradním palácem za ní schovaným. Ve 14. století, zvláště v období vlády Jana Lucemburského se mocná česká šlechta už může pustit do náročnějších staveb nových hradů, nebo i přestavbě i dostavbě hradů starších. Naprostá většina hradů první poloviny 14. století jsou tedy stavby šlechtické. Šlechta může v této době již používat nového prvku při stavbě i úpravě hradních objektů , kterým je tzv. donjon -tedy obytná věž. Tento typ věže, která slouží nejen k obraně, ale i samotnému bydlení měly za Přemyslovců jen hrady královské. Ted donjonu využívá i šlechta. Použití obytné věže se projevilo v několika stavebních typech. U nejjednoduššího z nich -tzv. typu donjonového se obytná věž stává hlavní obranou i obytnou stavbou celého hradního objektu. Z těchto důvodů musí být značně velká. Kromě této věže a obvodové hradby má donjonový typ hradu už jen drobná hospodářská stavení. Takovým šlechtickým hradem bylo původně Rábí /u Sušice/, které ve své původní podobě vzniklo už kolem roku 1300. Zdůrazňuji zde slova ,,původní podobě“, protože současná rozlehlá zřícenina poměrně známého hradu je až výsledkem zbytků hradu po hned několika pozdějších dostavbách a úpravách. Původní hrad ze začátku 14. století totiž tvořila jen největší věž-donjon s nejbližším okolím tj. hospodářskými stavbami a obvodovou hradbou. Teprve podstatně později se původní hrad svou rozlohou rozšířil až několikanásobně, díky stavbě pozdně gotického dělostřeleckého opevnění. Mnohem menší stavbou donjonového typu je například další známý šlechtický hrad-Kozí Hrádek/na Táborsku/.

Obytná věž je součástí i některých skalních hradů, jejichž části byly vytesány do skály. Takovými typy šlechtických hradů jsou například Šauenštejn a Falkenštejn v Českosaském Švýcarsku, nebo Drábské světničky u Mnichova Hradiště.

Nejstarší typy donjonových hradů jsou postupem času rozšiřovány a doplňovány o další stavby i takzvaná předhradí. Takovým hradem z první poloviny 14. století jsou například posázavské Zlenice.

Pokud bylo staveniště dostatečně prostorné, mohla si šlechta stavět i poměrně značně rozsáhlé hradní objekty dodnes udivující svou mohutností. Takovým hradem je třeba též posázavská Lipnice, jejíž nepřehlédnutelná silueta udivuje již z dálky. Dnešní rozsáhlé zbytky tohoto hradu jsou však rovněž výsledkem pozdější pozdně gotické přestavby jako u již zmíněného Rábí. Již v první polovině 14. století jsou obytné věže dodatečně dostavovány i do dřívějších bergfritových typů hradů. Takový hrad má pak hned dvě tzv. velké věže -bergfrit a donjon. Příkladem je například hrad Hasištejn na Chomutovsku. Hrady se dvěma velkými věžemi však nemusí být jen kombinací bergfritu a donjonu, ale mohou mít i dvě věže obě bud bergfitové, nebo častěji donjonové . To už se ale pomalu dostáváme do následujícího období, do druhé poloviny 14. století.

Luboš Hora-Kladno
Luboš Hora

Luboš Hora

Poslední články autora

Má zranění ze sportu 1443x, 21.7.2016
Moje typy psychoterapie 1885x, 21.7.2016
Seriál o fobiích I 1334x, 7.3.2017
Nejsem somaticky nemocný 1313x, 9.3.2017
Seriál o fobiích III. 1229x, 21.3.2017
V Peer Klubu je mi dobře 1354x, 19.4.2017
Jarní příroda je Chrám 1182x, 19.4.2017
Tolstoj nebo Gorkij? 1374x, 19.4.2017
O rodiče se musím postarat 1301x, 22.6.2017
Kouření z jiného pohledu 1231x, 11.7.2017
Musím vydržet 1236x, 11.7.2017
Nedostatek pohybu je hrob 1049x, 27.7.2017
Mám strach o maminku 1029x, 27.7.2017
Můj názor na bezdomovce 1330x, 2.8.2017
Z deprese do deprese 1014x, 2.8.2017
Zubní protézy 2183x, 2.8.2017
Znovu naražená žebra 2315x, 5.9.2017
Můj názor na alkoholiky 1757x, 1.11.2017
Nevzdávej se 887x, 1.11.2017
Gaučáci 909x, 8.12.2017
Bolesti a tíseň na prsou 5444x, 4.1.2018
Bolesti dolních končetin 13433x, 4.1.2018
Silvestr v Sadské 812x, 4.1.2018
Horečka a její příčiny 2568x, 14.2.2018
Nestydatě drahé knihy 754x, 14.2.2018
Nadměrná chuť k jídlu 1086x, 14.2.2018
Chrapot, nebo ztráta hlasu 1705x, 5.3.2018
Dezorientace a zmatenost 4335x, 5.3.2018
Bolesti v zátylku 17579x, 5.3.2018
Bolesti v zádech 652x, 5.3.2018
Bolesti v ramenou 754x, 5.3.2018
Bolesti v krku 620x, 5.3.2018
Josef Bedrna 703x, 5.3.2018
Jsem věřící, ale... 728x, 2.4.2018
Kulhání 725x, 2.4.2018
Mdloby, nebo bezvědomí 688x, 2.4.2018
Nemám rád úředníky 621x, 2.4.2018
Ponížení a uražení 813x, 2.4.2018
Jsem epileptik nebo ne? 712x, 27.5.2018
Na zahradu jsem teď sám 524x, 27.5.2018
ŽÍZEN, SILNÁ 511x, 27.5.2018
Zácpa 653x, 27.5.2018
Výchovný význam her 627x, 19.6.2018
Jsem věřící marxista 690x, 19.6.2018
Budeš mi chybět Andreji 588x, 20.7.2018
Proč nemám rád motoristy 494x, 20.7.2018
Odkojen Foglarem 429x, 20.7.2018
Boj se zahradou skončil 498x, 14.8.2018
Je sebevražda řešením? 475x, 14.8.2018
Jsem známý bordelář 479x, 18.8.2018
Velké rozdíly ve mzdách 348x, 30.9.2018
Seriál o romantismu-1.díl 445x, 1.12.2018
Jak jsem trávil vánoce 428x, 2.1.2019
Seriál o romantismu 3 426x, 1.2.2019
Pokora, nebo vzdor? 262x, 1.4.2019
Seriál o romantismu 4 393x, 1.4.2019
Studenti včera a dnes 290x, 3.5.2019
Turistika a tutistika 217x, 3.5.2019
Proč vlastně běhám? 222x, 1.6.2019
Seriál o romantismu 5 261x, 1.6.2019
Vyhlazení Lidic 309x, 1.6.2019
Mé postřehy ze Sadské 274x, 1.7.2019
Seriál o romantismu 7 292x, 1.7.2019
Jak to bylo s tabákem 173x, 4.9.2019
Mámu nikdy neopustím 204x, 4.9.2019
O našich kronikářích 229x, 4.9.2019
Jak to bylo v srpnu 1968 274x, 4.9.2019
Seriál o romantismu 8 261x, 1.10.2019
Seriál o romantismu 9 241x, 1.10.2019
Seriál o romantismu 10 215x, 1.10.2019
Seriál o romantismu 11 163x, 1.11.2019
Jako kníže Rohan 256x, 1.12.2019
Seriál o romantismu 12 152x, 1.12.2019
Olinko, díky 163x, 1.1.2020
Seriál o romantismu 13 204x, 1.1.2020
Zmatek na železnici 201x, 1.1.2020
Seriál o romantismu 14 193x, 1.2.2020
Únorové dny roku 1948 290x, 1.2.2020
Dvě knihy o toxikomanech 286x, 2.3.2020
Seriál o romantismu 15 258x, 2.3.2020
Já a koronavirus 192x, 11.4.2020
Letošní velikonoce 274x, 11.4.2020
Kdo byli Pikarti? část 1. 381x, 11.4.2020
Kdo byli Pikarti? Část 2 302x, 11.4.2020
Existoval Drákula? 156x, 1.5.2020
Když v ráji pršelo 260x, 1.5.2020
Mé výlety na Jinčov 186x, 1.5.2020
Můj postoj ke koronaviru 204x, 1.5.2020
Můj názor na pendlery 199x, 1.6.2020
Rouška 227x, 1.6.2020

    Přidat komentář...

    Naši partneři:

    HelpnetGreen Doors Fokus Praha Časopis Vozíčkář Časopis Vozka Časopis Psychologie Dnes Bayer

    Spolek Dobré místo, z.s.© 2011-2022 Lidé mezi lidmiZdravotně-sociální portál |