Pokud by onen doktor historie bral v úvahu státní útvar až po přijetí křesťanského náboženství, pak by hrála prim skutečně Velkomoravská říše. Cyril a Metoděj přinesli novou víru na Moravu, jak je již notoricky známo roku 863. Přesný den, který je označován jako 5. Červenec bych sám asi tak trochu zpochybnil. Bulharsko přijalo křesťanství asi o rok/možná dva později/. Bud roku 864, nebo 865 ho přijal rovněž z Byzantské říše/stejně jako Velká Morava/ tehdejší bulharský car Boris, který díky tomuto významnému aktu změnil své jméno na Michala. Ještě před přijetím křesťanství ale onen Boris/pozdější Michal/ používal titul car, zatímco Rostislav, který pozval Cyrila a Metoděje na Moravu a nakonec i jeho nástupci a to jak na Moravě, tak později v Čechách používali titul kníže a to ještě po několik dalších století. A co je vyšší titul-car, nebo kníže? Podle mého názoru rozhodně car. Car je rovný našemu už pozdějšímu titulu král, a stojí nad úrovní pouhého knížete. Přitom Bulhaři měli svého prvního cara, který se jmenoval Tervel již více než sto let před carem Michalem a naším knížetem Rostislavem., tedy někdy v první třetině 8. Století. Tehdy bylo Bulharsko totiž tak mocné , že v bitvách poráželo samotnou Východořímskou říši a svého času dokonce obléhalo samotný Cařihrad, tehdy známý pod názvem Konstantinopol. A právě císař Byzantské říše přiznal onomu Tervelovi titul ,,cara všech Bulharů“. Tak kdo je prvním slovanským státním útvarem-Bulharsko, nebo Velkomoravská říše? Záleží samozřejmě na osobním názoru i náhledu na historii. Já osobně přijetí křesťanského náboženství za počátek státu nepovažuji. To bychom přece museli popřít takové státy, nebo spíše říše, které existovaly dávno před tím, než se křesťanská víra ve světě objevila. Ale více o tom termínu ,,Slovanská vzájemnost“, který se dnes už příliš nenosí, naopak spíše zpochybňuje. Přitom všichni Slované, ať už pocházejí z jakékoli části Evropy jsou si národnostně blízcí.
Je jistě škoda že se rozpadl kdysi jednotný stát jižních Slovanů Jugoslávie. Stejně tak jsou na škodu až krvavé spory mezi Rusy a Ukrajinci. Vždyť oba dva státy jsou slovanské a teď mezi sebou vyloženě válčí a k smrti se aspoň někteří jejich příslušníci nenávidí. I naše někdejší Československá republika se rozpadla na stát Čechů a stát Slováků. Osobně mě jako historika mrzí, že dnes převažují tendence přiklánět se spíše ke germánskému západu, než ke slovanskému východu a jihu. Naši největší představitelé tzv. Národního obrození typu Palackého, Jungmanna, Šafaříka, Kollára, nebo Čelakovského by se proto museli snad obrátit v hrobě.
Luboš Hora-Kladno
