Nejvíce mě potěšilo vyhodnocení mé poslední práce o Karlu Hynku Máchovi na Slánské akademii volného času, které vypracovala odbornice na českou i světovou literaturu Mgr. Topinková. Ta v minulosti hodnotila již celou sérii mých prací z oblasti ruské klasické literatury. Už když jsem psal své práce o ruských romanticích A.S. Puškinovi a především M. J. Lermontovovi vycítil jsem, že mou povahu chápe. V letošním roce se mi to u jejího hodnocení závěrečné práce za 14. ročník Slánské akademie volného času jen definitivně potvrdilo.
Její slova z vyhodnocení že jsem /doslova řečeno/ romantická a hlavně svobodná duše byla opravdovým balzámem. Já se za takového opravdu považuji. Osobní svobodu kladu v pomyslném žebříčku životních hodnot, který tak propagují psychologové za svou skutečně největší životní hodnotu. Poznal jsem to už před 26 lety, kdy jsem byl dobrovolně-nedobrovolně tři čtvrtě roku hospitalizován v tehdejší Psychiatrické léčebně v Horních Beřkovicích, kvůli přiznání plného invalidního důchodu a to z větší části na uzavřeném oddělení. Ta svoboda mi tenkrát chyběla tak moc, že jsem za tu dobu napsal v rukopise a jen tak ,,do šuplíku" dvě své rozsáhlejší práce ,,Beřkovický zajatec" / o své dlouhé hospitalizaci v léčebně/ a ,,Útěk! /pokus o historický příběh z doby českého krále Václava IV/. Psaní těch dvou prací mi tenkrát velmi pomohlo při přečkání té dlouhodobé hospitalizace a nakonec vyústilo v mou již téměř dvacetiletou novinářskou činnost. Velmi rád a hodně čtu. Literaturu historického faktu, klasickou beletristickou literaturu a dokonce i literaturu dobrodružnou/ta ovšem musí mít jistou úroveň/.
Ze všech literárních směrů z klasické literatury jsem si nejvíce oblíbil romantismus. Četl jsem díla Byrona, Huga, Stendhalla, Scotta, Petofiho, Puškina, Lermontova i našeho K.H.Máchy. Velkou většinu jejich děl mám i ve své knihovně. Některé autory včetně Máchy mám dokonce zcela kompletní.
Ale co je důležitější. S povahou jejich hlavních hrdinů se moje povaha téměř ztotožňuje. Stejně jako romantičtí hrdinové nemám rád tzv. ,,lepší společnost", společenské konvence a utíkám od nich. Třeba do přírody, nebo ke studiím historie. I když nejsem abstinent, nevyhledávám noblesní restaurace, drahé bary, vinárny, kavárny, ani společenské akce. Mezi takzvanou ,,lepší" společností se necítím dobře a ani ji nevyhledávám. Nejlépe je mi mezi obyčejnými lidmi a také proto mi tolik vyhovuje zaměstnání v bohnické léčebně, kde jme si svým způsobem všichni rovni.
Doufám, že se nepřeceňuji, ale snad mám i některé povahové vlastnosti, nebo spíše snahy a touhy po nich, které romantické autory zdobily. Mám tím na mysli odpor proti mocným a vysoce postaveným, vlastenectví, marnou touhu po silném citu, silný vztah k přírodě a snad i některé další. Paní Mgr. Alena Topinková to z mé závěrečné práce o K.H. Máchovi dokázala vyčíst a pochopit. A právě tohle mě potěšilo nejvíce.
Luboš Hora-Kladno
