– Zdravotně-sociální portál – www.Lidemezilidmi.cz • Každý desátý člověk v České republice žije se zdravotním postižením.

Mám nového koníčka-,,Rabuji“ nádražní knihovničky

1. 4. 2019

Vlastním přes 2 000 svazků knih, ve své garsonce už je nemám kde skladovat a část knih proto musím mít v matčině bytě 3+1. Přesto je mi to ale stále málo a knihy sháním všemi možnými způsoby dál. V klasických knihkupectvích je přitom prakticky nekupuji. Důvod? Jejich cena je až nekřesťansky přemrštěná. Zato ,,vymetu" kdejaký kladenský, nebo pražský antikvariát, ale i tam jsou často ceny na mě-invalidního důchodce III. stupně dost vysoké. V poslední době jsem přišel na jiný způsob získávání knih. Na některých vlakových nádražích jsou nevelké knihovničky s odloženými knihami, které si cestující mohou vzít zcela zdarma jako ,,čtení do vlaku". A tím se dostávám ke svému novému koníčku. Už mám zjištěno, na kterých nádražích takové knihovničky existují a jen během měsíce března jsem takto navštívil opakovaně například vlakové nádraží na zastávce Kladno-město, nebo stanici Praha-Dejvice a na kole jsem proto neváhal zajet ani na 25 kilometrů vzdálené veliké nádraží v Kralupech nad Vltavou. Sehnal jsem hned několik pro mě vášnivého čtenáře i sběratele velmi zajímavých knih. Jen namátkou uvedu dva mé oblíbené klasiky Waltera Scotta a jeho historický román ,,Waverley", nebo představitele tzv.,,Lumírovců" Julia Zeyera a jeho román ,,Jan Mária Plojhar". Knih jsem si samozřejmě odnesl více, ale vždy tak nejvíce tři nebo čtyři. V titulku jsem slovo ,,rabování knihovniček" uvedl spíše s humornou nadsázkou. Já si sice některé knihy, které pro mě mají cenu, nejen čtenářskou, ale i sběratelskou odnesl, ale zato více knih, které pro mě cenu nemají do knihovniček dodal. S radostí se zbavuji knih tzv. ,,Červené knihovny" z edice ,,Večery pod lampou", které chtěl kdysi soused z domu dát do sběru a já je na něm vymámil. Zbavuji se ale i tzv. současné moderní literatury, která mi jako čtenáři nevyhovuje. A kdo dnes čte Scotta, nebo Zeyera, byt se jedná o skutečné klasiky?

Když už někdo vůbec čte, pak dá rozhodně přednost červené knihovně, detektivkám. nebo nejvýše moderní současné literatuře, která si také nechá ráda říkat umělecká. Takže ve skutečnosti jsem vlastně neraboval, ale naopak současné čtenáře obohatil o jim blízké knihy. A v takovém ,,rabování" hodlám pokračovat. Už mám zjištěna další vlaková nádraží, kde takovéto knihovničky, určené pro čtení do vlaku existují. Nádraží v Hostivici navštívím při cestě do svého pražského zaměstnání. Do Roztok u Prahy, nebo Neratovic si zajedu na kole. Tímto způsobem bude mé ,,rabování" pokračovat a moje sbírka dále poroste. Myslím že tím nikoho o nic nepřipravím, spíše naopak lidem mnou dodávanými knihami připravím nové čtenářské zážitky.

Luboš Hora-Kladno