Na tuto otázku je nejednoznačná odpověď. Sám provozuji hned několik takzvaně klasických sportů. Běhám, jezdím na kole, hraji fotbal, florbal, stolní tenis a za sport považuji i pěší turistiku, která je také mým velkým koníčkem. Tedy takovou turistiku při níž ujdete alespoň deset kilometrů. Pěší chůze je přece také pohyb a tedy i sport. Oproti jiným sportům má dokonce jednu velkou výhodu a přednost. Pokud svou turistiku spojujete s návštěvou a poznáváním historických, nebo kulturních památek, potom, nejenže sportujete, ale současně se i vzděláváte. Tímto způsobem pak zvyšujete nejen svou fyzickou, ale i duševní kondici. Proto se snažím založit v Zapsaném spolku Dobré místo turistický oddíl. Vlastně jsem s tím už začal. V prosinci loňského roku jsme s několika zaměstnanci Dobrého místa vyrazili na pražský Vyšehrad. Začátek se sice příliš nepovedl. Snad proto, že byla zima. Těch deset výše zmíněných kilometrů jsme ani zdaleka neušli. Ale ono se úplně jinak chodí v zimě v prosinci a jinak někdy v rozkvetlém jaru.
To je ještě daleko, ale já ho netrpělivě vyhlížím už teď. Z vlastní zkušenosti vím, jak jsou krásné pěší výlety do rozkvetlé jarní přírody. Sám jsem jich absolvoval jistě už tisíce. A příroda je přece i chrámem, který zušlechťuje duši.
Nechtěl bych však čekat až do jara. Další turistický výlet spojený s poznáváním historicko-kulturních památek bych chtěl vyhlásit už někdy v únoru. A když se znovu nesetkám s nějakým větším úspěchem, zkusím to znovu, potřetí, počtvrté a třeba podesáté. Jen se nevzdat. Jen se nenechat odradit. Osobně věřím, že až přijde to pravé jaro s rozkvetlými stromy i květinami, nějaký úspěch se dostaví.
Luboš Hora-Kladno