Hodně se pak zaměřila na svou nejlepší kamarádku, jistou 73 letou paní. Ta jí a vlastně i mě se snažila vždy všemožně pomáhat. Když jsem já nemohl nakoupit ochotně mě zastoupila a sama nakoupila. Nejednou nám dokonce i uvařila, nebo upekla. Žel ani její nejlepší kamarádka už není. Je to asi tři týdny , co zemřela na rakovinu. Mámu to hodně psychicky vzalo. Už nejen já ale i ona má psychické problémy. Pevně doufám, že se jedná jen o problémy dočasné, protože na rozdíl ode mě se maminka nikdy na psychiatrii neléčila a to ani ambulantně. Mnohem horší jsou její problémy fyzické, respektive ortopedické. Přes 10 let stará endoprotéza ji prakticky zcela odešla. Koleno ji silně bolí a začíná se nebezpečně vytáčet do nepřirozené polohy. Ujde tak 100 metrů venku a už musí pro bolesti odpočívat. Pohybuje se, a to i doma v bytě jen za pomoci jedné francouzské hole. Operace a výměna endoprotézy by byla v jejím věku 80 let silně problematická. Přesto o ní stále uvažuje. Ono to stáří opravdu není lehké.
Luboš Hora-Kladno