Nechám chvíli za sebe mluvit historická fakta. čelní představitelé tehdejší vlády i KSČ jako Dubček, Černík, Smrkovský, nebo Kriegel byli násilně odvlečeni do Moskvy. Krátce nato dorazila do hlavního města tehdejšího Sovětského svazu delegace dalších vládních činitelů naší republiky v čele s tehdejším prezidentem Ludvíkem Svobodou. Nastala několikadenní složitá jednání se sovětskou vládou a představiteli sovětské komunistické strany. V zásadě šlo o to uznat, zda se jedná o okupaci, nebo ,,bratrskou" pomoc proti naší ,,kontrarevoluci". Sovětští představitelé tlačili na ty naše, aby uznali a posléze podepsali tu druhou variantu. Ač se Dubček a spol zprvu kasali, že tuto variantu nikdy nepodepíší, s vyjímkou Kriegela ji nakonec podepsali všichni. Po tomto podpisu se mohli vrátit domů a dokonce i do svých funkcí. Zbaveni jich byli až o pár měsíců později, většinou až v devětašedesátém roce. Vyloženě uvězněn ale nebyl nikdo z nich. Byl tu ale jiný problém. Sovětští představitelé na moskevských jednáních slíbili, že jejich vojska budou z naší republiky postupně odcházet. K tomu ovšem nedošlo a sovětští vojáci zůstali v naší zemi ještě více než dvě desetiletí. Hodnotit nějak jednoznačně rok 1968 a obsazení naší země cizími vojsky je silně problematické. Každý si musí udělat vlastní názor.
Luboš Hora-Kladno