Za toho ,,zloducha", který pozdějšího patrona české země měl zavraždit je označován také Boleslav, ale první. On ho vlastně ale ani osobně nezavraždil, což potvrzují i značně historicky nevěrohodné církevní legendy. Napsány byly hned čtyři. Dvě v latinském jazyce/nejznámější je Kristianova legenda/. a dvě ve staroslověnštině. Všechny podávají údaje o Václavově životě i smrti značně nehodnověrné, všemožně přikrášlené s mnohými vyloženými výmysly. Dalším paradoxem je, že každá z legend popisuje sv. Václava trochu jinak.
Jediným skutečně historicky hodnověrným důkazem o pouhé existenci českého patrona je kratičká zpráva z kroniky saského kronikáře Widukinda. Ta k roku 929 uvádí, že tehdy se stal kníže Václav poplatným zakladateli saské dynastie Jindřichu I. Ptáčníkovi. Žádné jiné historicky hodnověrné zprávy o svatém Václavovi neexistují. Veškeré svou přesností až udivující údaje z Václavova života jsou jen výplody umělecky snad významných, ale historicky zcela nevyhovujících církevních legend. Církevní instituce v Čechách prostě svého mučedníka potřebovala. Tím spíše, když se připravovalo založení pražského biskupství./založeno mezi lety 972-975/.A Václav byl pro ni více než ideálním kandidátem.
Jaká je však historická skutečnost? Jak uvádí výše uvedený kronikář Widukind, roku 929 se Václav stal poplatníkem německého vládce Jindřicha I. Ptáčníka. V čem poplatnost spočívala? Václav se zavázal odvádět Ptáčníkovi každý rok poplatek 120 volů a 500 hřiven stříbra. Ten pak skutečně od roku 929 několik let pravidelně odváděl./Rok 929 označovaný původně za dobu Václavova zavraždění je tím jaksi mimo./ Nešlo však jen o tento poplatek. Václav svým způsobem vlastně uznal jakousi svrchovanost Ptáčníka nad sebou samým a co bylo horší svrchovanost Němců nad Čechy. A komu se to nelíbilo? Samozřejmě jeho bratru, vzpurnému Boleslavovi I..K vraždě na jeho hradišti ve Staré Boleslavi patrně opravdu došlo. Těžko však lze souhlasit s tím, jak to až do neuvěřitelných detailů podávají církevní legendy. Boleslav I. se po Václavově smrti stal knížetem v Čechách. Václav mu však ,,zanechal" jen území v rozsahu zhruba dnešního Středočeského kraje. Na rozdíl od smířlivého Václava se Boleslav Němcům okamžitě vzepřel a poplatek přestal odvádět. Vytrvalo to plných 14 let. Roku 950 získal nový německý vladař Ota I. nad Boleslavem konečně převahu. Definitivně srazit na kolena se mu ho ale nepodařilo. Onoho roku došlo spíše k usmíření obou vladařů, než k nějaké svrchovanosti Němců nad Čechy. Důkazem toho je, že o 5 let později porazila spojená česko-německá vojska na řece Lechu Maďary a učinila tak definitivní konec jejich nájezdům do střední i západní Evropy. Na sklonku vlády Boleslava I., snad tento kníže připojil k již jednotným Čechám i Moravu a další území a připravoval i zřízení biskupství v Praze. Toho se však již nedožil a toto biskupství založil až jeho syn Boleslav II. Tento druhý Boleslav pak rozšířil hranice českého státu až daleko na východ, když k Českému státu připojil i dnešní Slovensko, části dnešního Polska, Maďarska a dokonce i Ukrajiny. Svatý Václav naproti tomu vládl jen značně omezenému území Čech. Kdo má tedy z historického hlediska pro Český stát větší význam? Václav, nebo ti dva Boleslavové-údajný bratrovrah a jeho syn? Jaké datum se má připomínat ke svátku Dne české státnosti? To zářijové z roku 935, nebo to z roku 995?....
Luboš Hora-Kladno
